blog.jak.cyp.cz

Je patek, 8 hodin vecer. Openspace, do ktereho se vejdem kolem 200 lidi je uz prazdny. Az na 2 lidi, kteri jsou zde pomerne novi. Od pohledu vypadaji prepracovane.

Ten samy vecer o 15 minut pozdeji na zastavce mistni hromadne dopravy sedi clovek v predklonu a bali cigaretu. Na sobe ma starsi perovou bundu a nejvyraznejsi je jeho neudrzovany dlouhy plnovous. Z jeho sluchatek se line punkova hudba, coz je jediny zvuk, krome mraziveho vetru, ktery fici okolo. Najednou se ze tmy vynori dve postavy, ktere vedou pomerne ospaly rozhovor. S clovekem na zastavce to nijak nehne, pokracuje v neuspesnem baleni sve cigarety. Najednou vytahne spunty sluchatek z usi a nasloucha rozhovoru tech dvou. Neco se mu nezda. V tom dvojici oslovi: “vy mluvite cesky?”

Dneska jsem se ráno probudil s bolehlavem :/ Uz 4 dny mě cosi trápí, podezřívám krční páteř. Nic příjemného. Asi si o víkendu skočím na nějaké masáže a uvidíme, jak se to vyvrbí. Celkově jsem v poslední době nějaký porouchaný.

Ale abych se dostal k tématu. vyrazil jsem směr Ostrava. Tentokrát úplně sám. Poprvé. Ráno šlo vše pěkně na drátkách a ani jsem se nenadál, byl jsem na letišti v Kodani. Vzlet byl relativně v klidu, odmyslím-li si to, že jsme měli zpoždění. Apropos už jste někdy viděli zácpu letadel na ploše? :) Ale to přistání. Pilot nás hned po vzletu informoval o počasí v Praze. Prý docela větrno. Jak větrno nám došlo až při přistávání, kdy to s námi mlelo ze strany na stranu, pilot měl co dělat, aby nás udržel O_o Skoro mi připadalo, že letadlo regulérně smykuje. A to ticho v letadle (až na trochu nervozního smíchu). Férově aji pírko dopadnout byste slyšeli. Po 15 minutové snaze se pilot rozhodl, že to zvládne a vzhledem k tomu, že teď píšu toto, tak to úspěšně zvládl. Kudos!

Přidal jsem poslední sadu fotek, tentokrát z nedalekého města Malmö. Podle počtu obyvatel bych Lund přirovnal k Havířovu a Malmö je taková Ostrava. Samotné centrum města mi přišlo poměrně nudné, ale užil jsem si pobřeží, pláž a moře – které jsem tady viděl poprvé v životě. Většina kolegů je taky z toho pěkně vyplesklá. O to více, pokud to jsou švédští kolegové :)

Jo a mimochodem, příští víkend budu v Ostravě! Poletím tentokrát úplně sám, tak snad nezabloudím :)

Tudy do galerie

věděli jste, že Havířov má více obyvatel než Opava nebo Frýdek-Místek? O_o

Včera jsme se dočkali ze strany zaměstnavatele dalšího překvapení. Navrhli nám, že bychom tady mohli zůstat až do léta. Přecijen vzhledem k tomu, že v Ově stejně momentálně nemám kde bydlet, tak nad tím vážně uvažuji.

Večer jsme zašli do místního baru na pyvo za 160 Kč/ks a všimli si zajímavého trendu. Mezi 18:00 – 20:00 do baru přicházely povětšinou slečny a ženy v různě velikých skupinkách, chlapi začali přicházet až později. Místo vyčerpávajících marných pokusů v brzkých hodinách pravděpodobně radějí stráví čas u TV nebo PC :)

A dneska chčije a chčije…

Dneska jen krátce. Další várka fotek, tentokráte z Lundu, městečka kde přebývám. Stejně jako minule to jsou fotky nafocené kolegou, protože já jsem bohužel bez foťáku a po nějakou dobu jsem byl i bez mobilu :(

Tudy do galerie

První fotky. Konečně. Kodaň. Výlet vlakem nás stál pro 3 osoby 2227.5, což je poměrně pekná cena za návštěvu dojezd do hlavního města. Problém je, že Dánska. Do hlavního města Švédska nás to zřejmě bude stát mnohem více. A taky to bude trvat mnohem déle – do Kodaně 45 minut, do Stockholmu přes čtyři hodiny.

Hlavní problém je, a to si asi každý hned všiml, že většina fotek je doběla. Mlha tam byla fakt hustá a to po celý den. Každopadně samotné město moc pěkné. A nejlepší fotka je asi ta s tím nejlepším pivem :)

Tudy do galerie

To je fičák dneska. Rychlost větru se pohybuje mezi 55 – 65 kilometry za hodinu. Což je na stupnici rychlosti větru 7-8 stupeň z 12 – tedy prudký až bouřlivý vítr. Popisek k tomuto stupni říká: velké stromy se ohýbají, malé větvičky se mohou polámat, je náročné chodit.

Máme tady na pokoji velké okna (taková výkladní skříň) a stále máme takový nepříjemný pocit. Ta tabule se docela drsně prohýbá. Co se týče hlučnosti, tak je to takový pocit, jakoby za oknem stále projížděly nákladní auta. A nejdrsnější na tom je, že to trvá celé odpoledne a zatím to stále nevypadá, že by to chtělo přestat.

Outsourcing se aspoň jednou vyplatil. Mám teď 2 firmy, které se o mě starají. Od jedné jsem dostal mobilní telefon, od druhé SIM kartu. Dokonce i s neomezeným mobilním internetem – takže když nejde hotelový internet, tak aspoň z mobilu.

Taky je příjemné vidět, jak to vypadá ve firmě, která skutečně něco vytváří a jenom neprodává resources. Zaměstnanci výrobky používají a ve většině případů jsou na ně hrdí. V lobby běhají na displayích reklamy, u hlavní budovy je přístavek s obchodem prodávajícím výrobky firmy a většina lidí tady má rádo svoji práci.

Pomalu se mi tady vyjíždějí koleje a vše inklinuje k nástupu stereotypu. I náplň práce k tomu celkem přispívá. A to je teprve první týden. Taková mírná skepse. Na druhou stranu mám čas dohnat některé resty, které jsem zanedbával v Ostravě kvůli pravidelným návstěvám místního lokálu s výčepem.

Naštěstí už jsem také našel zábavu pro chvíle, kdy je hotelový internet mimo provoz – přibližně od 19:30 do 23:00 každý den. Dostal jsem se konečně ke Dragon Age: Origins. Po večerech tedy měním scenérii za Ferelden.

Už jsem nejen kunďák, ale i Lunďák. Od včerejška jsem totiž hrdým majitelem Jojo karty – měsíčníku, lítačky, šalinkarty (jak chcete, ale šaliny tady nemají :) ). Takže dnes ráno jsem se projel – takové malé město a stejně musím přestupovat. Ale tak aspoň teď můžu kouknout i do vzdálenějších částí města. A cesta z práce, kterou jsem chodil pěšky se zkrátila z půl hodiny na 9 minut.
A z úplně jiného soudku. Včera při procházce městem jsem objevil místní prodejnu deskových her a hernu Magic The Gathering. Když jsem tam vstoupil, všichni na mě koukali, jako by mě očekávali. Tak jsem jenom smrknul, co tam prodávají a zase šel. Ale jsem si jistý, že tam se ještě stavím.