blog.jak.cyp.cz

Vypadá to, že můj život se skládá z velice obyčejných dnů, které jsou sem tam narušeny nějakými výkyvy a extrémy. I poštěstilo se a jeden z takových dnů se udál právě včera.

 Už dlouho jsem totiž uvažoval o koupi nového počítače, na kterém bych si mohl zahrát Hledání min bez problémů ;) Po mnohých debatách na icq a konzultacích s rodinou jsem vyoptimalizoval sestavu “by Jezisek”. A včera jsem ji jel s Davem koupit.
Měl jsem docela štěstí, protože silnice byly tou dobou ještě suché (asi o 5 hodin později už by to začalo pěkně klouzat, protože v Ově teď sněží), ale i přesto to byl za volantem zážitek. Nemám totiž vlastní vozidlo a půjčování probíhá nárazově, takže jsem řídil, troufnu si odhadnout, že tak po čtvrt roce (rozhodně mi to tak připadalo ;) ). První cesta byla k bankomatu. Počet chcíplých motorů: cca 3. Parkování na posledním místě, asi 20 čísel od vedlejšího auta. Uf. Výběr z bankomatu? To je přece pohoda. Ne tak, když máte nastavený limit a nevíte o tom. Stáli jsme tam dost dlouho, než nám ten pípací prevít vydal aspoň kus hotovosti a Davo vybral zbytek. Tímto se omlouvám všem těm lidem za náma O:-) Vrátili jsme se tedy do auta a pokračovali do prodejny PC.

Již předem jsme si naplánovali okliku, abychom zaparkovali v uličce za prodejnou, jelikož tato sídlí na jedné z nejrušnějších ostravských ulic a městská švestka ráda pokutuje stojící v zákazu stání. Co mi vrtalo hlavou, bylo od počátku, jak při výjezdu z jedné malé, dej-přednost-v-jízdě uličky vyjedu na tu Velkou silnici a posléze zase odbočím. Nemýlil jsem se. Měl jsem pocit, že každý Ostravák jel ten den do a zároveň z centra autem, možná i dvěma. Snad jen 1 chcípnutí motoru = celkem úspěch. Uličku, ve které jsme měli zaparkovat jsme celou projeli, protože byla plná aut. Aspoň, že v té druhé už bylo místo. Takže do Alfy to bylo trošku dál než obvykle. No co. V prodejně komponent na nás čekala zábavná společenská hra “Najdi konec řady”. Ale ve dvou jsme to zvládli. Byl přesně uprostřed ní. viděli jste někdy šneka? Ano, takhle to vskutku bylo. Pak dalších odhadem 20-30 minut stání s poslechem všeho, co si ostatní kupují. Během čekání jsem se ještě rozhodl změnit PC case (skříň) a myslím si, že jsem udělal dobře. Zapomněl jsem zmínit problém s listem věcí, které jsem chtěl koupit a který jsem nechal doma. Naštěstí díky důkladné přípravě jsme ho už i s Davem znali téměř nazpaměť. Objednávka tedy proběhla relativně bez  problému, neměli DVD mechaniku, takže mám jinou a vzhledem k tomu, jaké vydává zvuky, už se těším, až ji půjdu za půl roku reklamovat. Další věc, kterou neměli a která nás nepotěšila, byla redukce napájení na SATA. Vzhledem k tomu, že nebyla v základní sadě ani u disku, ani u základovky, jsem neměl jak rozjet nový harddisk. No co, vyřeší se doma. Cesta domů proběhla v pohodě, asi 2 chcípnutí motoru a jedno finální při parkování. Parkování opět na posledním místě (tentokrát před barákem), opět kolem 30 cm od dalšího auta.

Přišla chvíle skládání. Bez obalu řeknu na úvod, že většinu věci rozbalil Davo, čímž mě nasral (ahoj Davo :P). Taktéž v nestřežené chvíli vylámal záslepky, připojil procesor a grafickou kartu a nevím co všechno ještě. Už se těším, až bude Davo skládat počítač ]:-> Docela jsme se sekli u spojování case a základové desky, protože ani z návodu nebylo příliš jasné, co a kam. Trvalo nám to asi půl hoďky s tím, že audio vstupy/výstupy na case doteď nemám a asi na ně ani nebudu moc spěchat. Uvidíme. Mezitím probíhala přes internet debata s Džindrou, který by mohl v Praze sehnat redukci SATA napájení. Ten nám obratem poslal internetové stránky obchodu, který leží cca 200 m od Alfy a mají v něm redukce. Jenže včera už byl zavřený (ano, cestou z Alfy bychom tam ale ještě zajít stihli). Tak zítra. Připojovali jsme teda dál a když do šlo na napájení, všiml jsem si, že ze zdroje čouhá taky drát s neobvykle placatým konektorem. Hurá – SATA napájení. Pak jsme začali řešit ovladače na SATA disky. Na internetu nebylo nic a tak jsme stáhli nejpodobnější ovladače, které systém následně prostě ignoroval, takže jsme jej nainstalovali se starými ovladači. Poté jsem vložil instalační CD k základní desce, které jsme již předtím zkoumali, nainstaloval všechno a našel ovladač na SATA disky. Následovala druhá instalace systému. A ovladačů. Pak kopírování dat ze starého počítače do nového. Tady se opět ujal role Davo a vytáhl jumpery z disku. Následovala debata o to, co kam, a jumpery jsem samozřejmě vrátil na špatné pozice, protože obrázek od výrobce disků jsem si napoprvé prostě nedal. To mělo za následek, že dobrou třetinu dat nebylo možno “vyextrahovat”. Chtěl jsem tento problém vyřešit síťovým tahaním dat, ale naštěstí jsem znova koukl na jumpery. Viděl už někdy někdo z vás, že by se jumpery dávaly na konkrétní disk jinak při “capacity<32 GB”, “capacity>32 GB” a “capacity >32 GB with capacity limit”? Ještě, že jsem netrefil první konfiguraci, beztak bych o ta data nevratně přišel.

Poté již šlo vše hladce, zejména DotA na full detaily, což mě příliš nepřekvapilo, ale přesto velmi potěšilo :)

Takže kalíme B-)