Přestože jsem jel na víkend do Prahy na Avatara, nejintenzivnějším zážitkem je cesta zpět. Ono dostat se domu po osmi a půl hodinách po trase, která obvykle trvá jen 4 je síla. A přitom vše začalo tak pěkně.
Na nádraží jsem dorazil s 15 minutovým předstihem, tak jsem si stihl koupit jak něco k pití tak i jízdenku. Tu, za níž bych možná raději dostal prachy zpět. Ale nakonec nebyly problémem České Dráhy, ale shoda dvou ne až tak různých náhod. Na cestě tam jsem měl zpoždění třičtvrtě hodiny, takže když jsme zastavili v Kolíně a zpoždění postupně vyrostlo z pěti minut na čtyřicet, ani jsem se neznepokojoval. Kvalitu dopravy na železnici známe všichni dobře. Naštěstí jsem neseděl v napráskaném kupé a kupodivu tam bylo teplo. Ne jak po cestě do Prahy, kdy jsem mrznul prakticky od východu z domu až k panákovi Morgana v Praze.
Když jsme dorazili do Hranic na Moravě a scénář s čekáním se nápadně podobal tomu v Kolíně, lidé kolem začali být nervozní. Já měl ale v tu dobu sluchátka na uších, prázdné kupéčko a online několik lidí na jabberu, takže jsem se neznepokojoval. Když ale přišel průvodčí potřetí a se smutnějším výrazem než předtím mi sděloval, že už nemáme zpoždění 90 minut ale 120 a to prý ještě minimálně hodinu slibují, k vedlejší koleji přijelo pendolíno, také na trase Pha – Ova a já měl posledních 15% baterky v telefonu, věděl jsem, že v ten den se už domů nedostanu.
Po autobusech pro cestující ne jednoho, ne dvou ale třech pendolín zaseklých v Hranicích na Moravě, přistavili i autobusy pro nás, méně platící zákazníky z IC Hutnik. Tolik lidí naskládaných v jednom autobuse, to jsem viděl maximálně jednou v životě. Cesta byla taky veselá. Lidi totálně nasraní, někteří kolabovali, jiní zvraceli a a jeden dokonce párkrát málem vypadl z autobusu, protože dveře nefungovaly tak úplně jak by měly. Přes to všechno nejvíc na celé cestě bylo to, že do Suchdola, tedy cílové stanice, kde jsme si přestoupili opět na vlak, jsme dorazili přes Příbor, Bartošovice a Kunín. Schválně si najděte na mapě, kde všechny zúčastněné města a vesnice leží.
Od té chvíle již šlo všechno na drátkách a když jsem dorazil na Svinov, dokonce mi jela tramvajka za necelých 15 minut. Což by mi snad připadalo kratší, nebýt venku míň než -20°C.
A jake poučení z takové zkušenosti plyne? Že seškrábání borce, který se nechá přejet jedním vlakem trvá cca 40 minut a seškrábání borce, který se nechá přejet dvěma vlaky tak, že se od jednoho odrazí na druhý trva více než 200 minut.