blog.jak.cyp.cz

Tak mě napadlo, že bych mohl začít psát nějakou historii toho, jak probíhá vývoj naší nové gamesky, jak to začlo, jak to pokračuje, vtipné historky “z natáčení” a tak podobně. Akorát je na to už trochu pozdě, protože nápad přišel už několik let zpátky. Chtěl jsem tento příspěvěk začít slovy “Na začátku byla myšlenka” …

Ale to je blbost, protože na začátku bylo spíše náhlé pomatení mysli a to nejen na začátku, ale po celý čas vývoje. Ale z šílených nápadů vznikají nezapomenutelná veledíla, ne?

Takže čím to začalo už vlastně víme, teď by to chtělo doplnit tím kde a jak a trochu zkonrétnit. Nějakou dobu dělám game design administrátora jedné velice nenáročné a v pravdě ne příliš originální webovky, která si ale i přes a nebo právě kvůli těmto vlastnostem našla své příznivce. K projektu sem se připojil až později po nastartování a nějakou dobu udával tempo.

Nakonec se mi podařilo uspořádat admin sraz a konečně se setkat s těmi lidmi, se kterýma sem si víc jak čtvrt roku psal po icq a říkal jim, co dělat. Nakonec se z toho stala tradice, která nám úspěšně funguje už už skoro 3 roky.

Mno a právě na jednom z nich přišla myšlenka udělat následující díl. Minimálně kvůli tomu, že na mé velké nápady nebyl systém vůbec stavěný. Skončilo to dvouletými plány, kterým utekl skutek. Možná to bude tím, že na tak velký projekt sem nevyhradil dostatek svého drahoceného času – jednak na to měly vliv známosti – delší či kratší, ale člověk je myšlenkama tak nebo tak jinde a pak taky lenost, což je jeden z mých prvotních skillů, ve kterém jsem dosáhl mistrovství.

Pracovní název, který nese jméno projektu předchozího akorát s dvojkou na konci, se pořád nezměnil a to i přes následující události. Nápad udělat hru komerční a trhnout na tom alespoň nějaký peníz oddělil z našeho týmu jednoho z členů – a zrovna toho pracovitějšího. I když, kdoví … možná by se oddělil i vzhledem k tomu, že programovací jazyk serverové aplikace se měnil z PHP na Python a následně na Ruby on Rails (po důkladné masaži jednoho z kolegů programátora serverové aplikace).

Další z hnutí mysli mě donutilo telefonovat člověku, se kterým sem pracoval na jiném projektu a s naší “dvojkou” neměl nic společného, zda by se nepřipojil v případě, že hru změníme v konceptu, takže jeho pravá láska (Java – a to není jméno dívky) bude k užitku. Po horlivé diskuzi, kvůli které jsem přišel o veškeré volné minuty z tarifu sme našli společnou řeč a pomyslné “vítej v týmu” jsem si skutečně jen pomyslel, když jsem musel z výše zmíněných důvodů zavěsit.

Práce však pokračuje, a u tohohle projektu – narozdíl od předchozích – vím, že tenhle musíme dotáhnout do nějakého konce.