Tento začal už v pátek tesně po obědě, kdy mi dorazila SMS zpráva, zda nechci zajít na nohec. Pochopitelně jsem chtěl, ale musel jsem odmítnout. Pár dní již byla naplánovaná firemní akce s jednoduchým názvem Beer. Ve tři hodiny už všichni účastníci byli na půl cesty k nedaleké hospůdce. Vzhledem k tomu, že byl pátek, tak se divím, že jsme ještě nebyli u druhého piva. On v té práci snad někdo i něco dělá. Od některých se budu muset držet dále, abych se nenakazil.
Po několika pivech se postupně začali někteří zvedat. Ještě před osmou zbylo prakticky jen tvrdé jádro, které takovéto firemní akce uzavírá – tedy i já. Po dalších několika panácích jsme se rozhodli přesunout směrem do centra, čehož spolu s hladem všech zúčastněných využil jistý kolega a když nám popsal luxusní večeři, které jsme se měli dočkat, šli jsme za ním jako za Krysařem. Na místě jsme se místo jídla dočkali společnosti jeho známých, což zbytek nehodnotil příliš kladně. Na spravení nálady a chuti jsme si tedy objednali několik pizz. Ani nevím, v kolik jsem dorazil domů ale tentokrát – narozdíl od jedné z předchozích akcí si pamatuju, že to bylo taxíkem.
Druhý den jsem přemohl svou kocovinku a zmaten slunečním svitem přes zavřené okno vyrazil na lehko oblečený na blízké hřiště zahrát si včerejší nohejbal. Počasí nebylo takové, jaké jsme si představovali, skoro bych řekl, že vzhledem k datu jsme byli ohledně teploty sakra optimističtí. Zahráli jsme si ale luxusně a následně s cigaretou v ústech mého spoluhráče jsem venku po hře ještě nějakou tu chvíli pěkně vymrzl. A se zmrzlýma rukama se na klávesnici píše hodně blbě.
Ještě ten den jsem navštívil blízký lokál, kde jeden z kolegů slavil narozeniny. Během několika hodin byl vyhlášen LARP na téma – jestli se společnosti nepodaří oslavence pořádně ztřískat, tak jsme všichni looseři. Jeho přítelkyní se to pochopitelně nelíbilo. Možná kvůli toho, že měl u ní nocovat.
Musím však pogratulovat jak jeho přítelkyni – o co se snažila společnost celý večer se nakonec podařilo až ji, když před dveřmi svého bytu dala milému vypít vodu s octem a se solí – tak i samotnému oslavenci, kterému se s přimhouřením očí a uší podařilo obstát v desetiboji. Pokud se nemýlím učastnil se těchto disciplín – pivo, absinth, metaxa, tequila, rum, vodka, zelená, zlatý puškin a dalších dvou, které si v tuto chvíli již nepamatuju a vsadím boty, že ani samotný absolvent.
Po jeho odchodu za vydatné pomoci jeho drahé polovičky jsme pokračovali v akci. Mezitím se podařilo pár účastníkům zvítězit nad algoritmem ovladajícím hrací automaty a pozvat společnost. Po několika hodinách jsme se rozhodli, že zajdeme na byt a dáme nějakou tu partičku pokeru. Po třetí hodině jsme seděli za stolem s rozdělenými turnajovými žetony a právě otevřeným balíčkem karet.
Celá pokerová seance trvala více než 6 hodin a modří již vědí, že jsme tedy celou noc nespali. Během pokrové seance jsme stihli vypít láhev Amundsenky načít slivovici, sníst polévku ze sáčku Přidej vejce bez vejce, sníst špagety s lečem, strouhaným sýrem a kečupem a vypít kafe popřípadě čaj. Nakonec s pompézností hodnou vysokých soutěží jeden z nás vyhrál bank.
Ráno jsme se dali na pochod rozednívající se Ostravou za potravou. Někteří z nás skončili v hladovém okně, jiní se vydali na brunch do typického amerického stravovacího podniku. Když jsme dorazili, zjistili jsme, že ještě minimálně půl hodiny se bude podávat ranní menua tak jsme s kyselým výrazem odešli zevlit v přilehlém nákupním centru. Za tuto půlhodinu se nám podařilo dát nový význam výrazu mátoha a nepotkat známou slečnu na nákupu, zřejmě bychom minimálně do 5 do večera spali na lavičče. Tímto jí děkuju za nás oba, že nás zachránila a my se jak najedli, tak vyspali ve své posteli.